Krtonožka obecná (gryllotalpa gryllotalpa) je druh hmyzu z řádu rovnokřídlých. Jde o evropského zástupce čeledi krtonožkovitých. Krtonožka obecná má v dospělosti hnědé soudkovitě protáhlé tělo, v dospělosti dlouhé 40-60 mm, pokryté jemnými chloupky. Krtonožku obecnou snadno rozeznat od jiných cvrčků (nadčeleď Grylloidea), a tedy i podřádu kobylek (Ensifera), podle typického vzhledu předního páru nohou, který je přizpůsoben hrabání pod povrchem země a připomíná končetiny krtka. Kutikula přední části těla a předních noh krtonožek je výrazně zesílená pro větší houževnatost při hloubení chodeb v zemi, zadeček krtonožek je měkký. Typickým je také cvrkavý zvuk, který krtonožka obecná vydává třením křídel o sebe.
Krtonožky se dožívají 2 let a většinu svého života žijí v podzemí, ve vlhkých půdách. Největší lokality výskytu krtonožek obecných jsou na jihu Moravy a na jihu Čech. V případě lokálního přemnožení krtonožek jsou tito cvrčci považováni za škůdce, protože larvy (nymfy) ožírají kořínky rostlin a mladých stromů a keřů. Dospělci krtonožek se na rozdíl od larev živí lovem hmyzu, kroužkovců a měkkýšů. Lokalizované škody způsobují také samičky dospělých krtonožek při budování hnízd pro kladení vajíček mechanickým poškozením kořenových systémů mladých rostlin.
Škody způsobené krtonožkami mají celohospodářsky jen malý význam. Nicméně v lokalitách jejich početnějšího výskytu vedou škody způsobené výskytem krtonožek a jejich žírem k nutnosti regulovat jejich počet. Likvidace krtonožek na zahradách, v parcích, na polích a lesních školkách probíhá chemicky (postřiky a jedy na krtonožky), biologicky (introdukce vosiček a nematod parazitujících na krtonožkách), ekologicky (podpora přirozených nepřátel krtonožek, pasti na krtonožky) a kombinací těchto metod.
Jak vypadá krtonožka obecná?
Krtonožka je světle hnědý až středně hnědý robustní hmyz. Povrch těla je porostlý sametovými chloupky. Disproporčně malá hlava s kousacím ústrojím s makadly, malýma očima a jedním párem dlouhých tykadel je chráněna štítem. Z hrudi krtonožky vyrůstají 2 páry blanitých křídel a 3 páry nohou. První pár nohou krtonožek je přizpůsoben hrabání a připomíná krtčí končetiny. Třetí pár nohou krtonožky vzhledem připomíná nohy kobylek, se kterými je příbuzná, na rozdíl od kobylek ale nohy krtonožky nejsou přizpůsobeny ke skákání. Na konci noh má krtonožka malé drápky. Zadeček krtonožky je masivní, na pohled dlouhý, na omak měkký a je zakončení párem dlouhých štětů.
Následující obrázek ukazuje jednotlivé části stavby těla krtonožky.
Vajíčka krtonožky jsou velká cca 1 mm x 2 mm, oválná, zlatavě hnědá, na povrchu lesklá. V záhoně mohou být z neznalosti zaměněna za vajíčka slimáků.
Nymfa krtonožky se vzhledem podobá dospělci, je však menší (v počátečních stádiích larválního vývoje je výrazně menší než dospělá krtonožka), kutikula těla (včetně štítu) není tak pevná, křídla ještě nejsou vyvinuta. Typický znak krtonožek, tedy první pár předních nohou, je již plně vyvinutý a rozpoznatelný od počátku vývoje.
Jak velká je krtonožka?
Délka těla krtonožky obecné (gryllotalpa gryllotalpa) se pohybuje od 35 mm do 60 mm. Krtonožka patří k jednomu z největších hmyzů žijících v České republice.
Velikost dospělé krtonožky se liší podle pohlaví a podle stádia vývoje. Dospělý sameček krtonožky obecné dorůstá délky kolem 40 mm. Dospělá samička krtonožky obecné dorůstá délky kolem 60 mm. Nymfy (larvy) čerstvě vylíhlé z vajíček měří méně než 0,5 cm.
Hmotnost dospělé krtonožky se pohybuje okolo 4-5 gramů.
Růst larev krtonožek probíhá skokově. Pro další růst se vždy zbaví své stávající vnější ochranné vrstvy. Svlečky lze pak nalézt v místě jejich výskytu.
Vývojová stádia krtonožky
Krtonožka má 3 vývojová stádia – vajíčko, larvu a dospělce. Neprochází tedy stádiem kukly, jako někteří další zástupci hmyzu.
Životní cyklus krtonožky trvá 2 roky. Během prvního roku se líhne z vajíčka a procházejí larválním vývojem, během druhého roku dospívá a rozmnožuje se.
Vajíčko krtonožky
Samička krtonožky obecné klade 7-14 dní po oplození do hnízda 100-350 vajíček. Vajíčka krtonožek potřebují vlhké prostředí, aby nevyschla. Po 10-20 dnech po nakladení se z vajíček líhnou larvy krtonožek.
Larva (nymfa) krtonožky
Larva krtonožky (nebo také nymfa krtonožky) měří po vylíhnutí z vajíčka méně než 1 cm. Během prvního roku života se 6-8krát svlékne. Svlékáním (ecdysis) ukončuje vývoj v daném vývojovém stupni a začíná stupeň vývoje následující. Tento stupňovitý vývoj znamená, že při každém dalším svlékání krtonožka povyroste a postupně se stává stále více podobnější dospělcům.
Dospělá krtonožka (imago)
Krtonožka dospívá ve druhém roce života. Larvální stádia od stádia dospělosti odděluje poslední svlékání, po němž je krtonožka již plně morfologicky i pohlavně zcela vyvinutá. Dospělec (imago) se rozmnoží a poté zahyne.
Druhy krtonožky žijící v ČR
Krtonožky žijí na všech kontinentech kromě Antarktidy. V České republice je znám výskyt pouze krtonožky obecné (gryllotalpa gryllotalpa), nicméně celosvětově rod krtonožek (Gryllotalpa) zahrnuje přes 50 druhů.
Je krtonožka hmyz?
Ano, krtonožka patří do třídy hmyzu (Insecta). Taxonomicky krtonožky patří do řádu rovnokřídlých (Orthoptera). Řád rovnokřídlých zahrnuje podřády sarančat (Caelifera) a kobylek (Ensifera).
Je krtonožka brouk?
Ne, krtonožka není brouk, taxonomicky ji neřadíme do řádu brouků (Coleoptera). Krtonožky (Gryllotalpoidea) patří spolu se zástupci nadčeledí cvrčků (Grylloidea), koníků (Rhaphidophoroidea) a kobylek (Tettigonioidea) do podřádu kobylek (Ensifera). Krtonožka tedy ani není příbuzná s brouky.
Rozdíl mezi krtonožkami a brouky lze pozorovat například v posloupnosti jednotlivých stádií vývoje. Zatímco brouci podstupují proměnu dokonalou (vajíčko → mladá larva → dospělá larva → kukla → dospělec), krtonožky podstupují proměnu nedokonalou (vajíčko → nymfa (několikrát se svléká) → dospělec).
Podle čeho poznat krtonožku?
Krtonožku lze poznat podle 5 základních znaků, které uvádíme v následujícím přehledu.
- Stavba těla krtonožky je typická pro zástupce rovnokřídlého hmyzu. Dospělá krtonožka má hlavu, trup a zadeček, mohutný štít kryjicí vrchní část hlavy a trupu, 3 páry končetin, 2 páry křídel a 2 dlouhé štěty vyrůstající ze zadečku.
- Krtonožku lze poznat podle její velikosti. Ve srovnání s jinými zástupci rovnokřídlých v České republice je krtonožka v dospělosti poměrně velká. Dorůstá až 6 cm.
- Přední pár nohou krtonožky je dokonale přizpůsoben hrabání v půdním substrátu. Stavba těchto končetin připomíná krtka (proto také název krtonožka). Hrabavý pár končetin krtonožky je jednoznačný a nezaměnitelný znak, který nemá žádný jiný rovnokřídlý hmyz. Zadní pár nohou není u krtonožek přizpůsoben skákání.
- Krtonožku lze poznat podle zvuku, která samci vydávají v podvečerech na přelomu jara a léta při vábení samiček k páření. Cvrkavý zvuk (připomínající zvuk cikády) vydává krtonožka třením křídel o sebe. V podmínkách ČR jde o zvuk, který je pro krtonožku obecnou typický. Laici zvuk mohou přisuzovat jiným druhům kobylek nebo žabám.
- Na pohled je dospělá krtonožka světle až středně hnědě zbarvená. Tělo je pokryto jemnými chloupky, které krtonožce dávají sametový vzhled.
Jak rozlišit krtonožku obecnou od cvrčka?
Krtonožka a cvrček jsou vzdálení příbuzní, protože taxonomicky patří do stejného podřádu kobylek (Ensifera). Hlavním rozlišujícím znakem je přední pár nohou krtonožek a cvrčků. Krtonožky mají přední nohy hrabavé, cvrčci nikoliv. Krtonožka obecná je také větší, než v česku žijící cvrčci (krtonožka dorůstá 60 mm, cvrček polní (Gryllus campestris) 27 mm, cvrček domácí (Acheta domesticus) 20 mm, cvrček lesní (Nemobius sylvestris) 11 mm). Stavba těla krtonožek i cvrčků je podobná, liší se zejména mohutností štítu u krtonožky, absencí kladélka u samiček a délkou štětů. Cvrčivý zvuk pro vábení samiček vytvářejí samci krtonožek a cvrčků podobně, tzn. třením křídel o sebe. Zvuk krtonožky je monotónnější, tišší a vytrvalejší než zvuk cvrčků (Kočárek, Holuša, Vlk, Marhoul, 2013).
Jak rozlišit krtonožku obecnou od kobylky?
Krtonožky a kobylky (v užím slova smyslu jako nadčeleď Tettigonioidea) jsou vzdálení příbuzní, protože taxonomicky patří do stejného podřádu kobylek (Ensifera). Hlavním rozlišujícím znakem jsou nohy krtonožek a kobylek. Krtonožky mají přední nohy hrabavé, kobylky nikoliv. Naopak kobylky mají zadní pár nohou přizpůsobený pro skákání, krtonožky zadní nohy používají k lezení. Krtonožka obecná je také větší, než v česku žijící kobylky: krtonožka dorůstá 60 mm, Kobylka zelená (Tettigonia viridissima), která je pokládána za jednu z největších kobylek žijících v ČR, dorůstá 38 mm. Stavba těla krtonožek a kobylek je podobná, liší se zejména mohutností štítu u krtonožky, absencí kladélka u samiček krtonožky, absencí štětů u kobylek, zbarvením (kobylky převážně zelené, krtonožky bezvýhradně hnědé). Cvrčivý zvuk pro vábení samiček vytvářejí samci krtonožek a kobylek podobně, tzn. třením křídel o sebe. Zvuk krtonožky je monotónnější, tišší a vytrvalejší než zvuk kobylek.
Proč krtonožka vydává cvrčivý zvuk?
Typický cvrčivý zvuk krtonožky vydávají ze třech důvodů.
- Sameček krtonožky láká svým cvrčivým zpěvem samičku k páření.
- Sameček krtonožky cvrčením vymezuje své teritorium.
- Sameček krtonožky cvrčí, aby samičku upozornil na lokalitu, která je vhodná ke stavbě hnízda.
Sameček krtonožky cvrkavý zvuk vyluzuje třením křídel o sebe. Zvuk krtonožky je jemnější než u jiných zástupců kobylek, vytrvalejší a monotónnější.
Jak žije krtonožka
Krtonožka žije většinu svého života pod zemí. Pro svůj život potřebuje vlhké a pevné půdy, ve kterých hloubí cesty a hnízda. Zatímco v zimním období přezimuje v hloubkách kolem 1,5 m pod povrchem, kde teplota přes zimu neklesne pod 0 °C, v letním období se pohybuje více u povrchu i nad povrchem.
Následující video zobrazuje krtonožku, která se zahrabává do substrátu.
Krtonožka se dožívá kolem 2 let. V první roce života se líhne z vajíčka a prochází larválním stádiem. Dospívá na jaře druhého roku. Po přezimování jako dospělec v druhém roce svého života se páří a rozmnožuje.
Čím se živí krtonožka
Krtonožka obecná je všežravec. Základ potravy dospělých krtonožek tvoří zejména zástupci hmyzu, malí měkkýši a kroužkovci. Doplňkovou složkou potravy pak jsou kořínky rostlin. V období vylíhnutí larev krtonožek z vajíček se larvy živí kořínky rostlin nacházejících se poblíž hnízda. Pro lokalizaci hnízda je proto typický lokalizovaný úhyn rostlin v kruhu cca 50 cm od hnízda.
Kde žije krtonožka?
Krtonožky se vyskytují na všech kontinentech kromě Antarktidy. Obývají téměř celé území Severní Ameriky, severovýchod Jižní Ameriky, sever Afriky, téměž celou Evropu mimo severských zemí, jižní část Asie, východní část Austrálie.
V Evropě jsou krtonožkovití zastoupeni zejména druhem krtonožka obecná (Gryllotalpa gryllotalpa), které se v angličtině příznačně říká „European mole cricket“ (krtonožka evropská). Krtonožka obecná se vyskytuje na většině území Evropy s výjimkou severských zemí. Ve Velké Británii a Irsku se krtonožka obecná považuje za téměř vyhynulou. V ostatních částech Evropy se vyskytuje hojně.
V České republice se krtonožka obecná vyskytuje zejména v oblastech teplejších nížin, tzn. na jižní a východní Moravě, v polabských nížinách a v jihočeských pánvích.
Následující obrázek zobrazuje místa, kde byla krtonožka zaznamenána od roku 2010.
Typickou lokalitou, ve které krtonožky žijí, jsou zahrady, parky, pole, louky v níže položených oblastech s vlhkou až zamokřenou půdou (písčité i jílovité půdy) a nadprůměrným teplotním profilem. Vlhkost půdy a vysoké jarní teploty jsou důležité pro rozmnožování krtonožek. Pro přežití zimního období krtonožky potřebují, aby teplota země v místě, kde přezimovávají, nepřekročila bod mrazu.
Žije krtonožka v kompostu?
Ano, krtonožka může za určitých podmínek žít i v kompostu. Krtonožka pro svůj život sice potřebuje vlhko a teplo a loví drobné živočichy, což znamená, že v kompostu nebo na hnojišti krtonožka najde vhodné prostředí, kde je vlhko, teplo a žije tam velké množství hmyzu, kroužkovců i měkkýšů.
Krtonožka ale zároveň potřebuje dělat chodbičky u povrchu a hnízda v takové zemině, která bude stabilní. Zemina v uzrálém kompostu je pro tuto potřebu příhodná. Jde-li o kompost čerstvý, je navrstvený materiál pro budování chodbiček nevhodný, protože není příliš stabilní.
Čerstvý kompost také podléhá kompostovacímu procesu za vysokých teplot, které mohou být pro krtonožku nepříjemné.
Podmínkou života krtonožky v kompostu nebo na hnojišti je také neexistence fyzické bariéry (platové kompostéry, vybetonovaná hnojiště).
Vhodným prostředím, kde krtonožku na zahradě dále najít, je záhon, skleník nebo pařeniště.
Přirození nepřátelé krtonožky
Přirození nepřátelé krtonožek v podmínkách středoevropského habitatu jsou někteří volně žijící obojživelníci, plazi, ptáci a savci, některá domácí zvířata, dále někteří zástupci hmyzu. Následující výčet vyjmenovává některé přirozené nepřátele krtonožek, se kterými se můžeme setkat v českých podmínkách.
- obojživelníci: žáby, ropuchy
- plazi: slepýši, ještěrky
- volně žijící ptáci: sojky, žluny, kvíčaly,
- domácí drůbež: kachny, husokachny, slepice
- hmyzožravci: ježci, krtci
- hmyz: mravenci
Podporou výskytu přirozených nepřátel krtonožek lze redukovat stav krtonožek při lokálním přemnožení.
Specifickou skupinou přirozených nepřátel krtonožek jsou paraziti – parazitické vosičky, parazitické mouchy, hlístice. Parazitických organismů se v produkčním farmářství i v zahrádkaření úspěšně využívá k cílené redukci stavu škůdců při lokálním přemnožení.
Je krtonožka škůdce?
Ano, krtonožka je v Česku považována za škůdce, zejména v produkčních oblastech, ve kterých došlo k jejímu přemnožení.
V následujícím výčtu je uvedeno 5 postupů z praxe, jak se zbavit krtonožky, pokud působí problémy.
- Líčení pastí pro odchyt živých krtonožek v místě výskytu a vyplavování hnízd a chodeb pro vylákání krtonožek na povrch.
- Usmrcení krtonožek použitím chemických prostředků formou nástrah nebo postřiku.
- Zkomplikování dalšího vývoje larev krtonožek hlubokou orbou nebo hlubokým rytím v období hnízdění.
- Redukce stavu krtonožek využitím parazitických organismů.
- Prevence přemnožení krtonožek podporou jejich přirozených nepřátel a preventivní ochrana pěstebních nádob a záhonů před krtonožkami instalací mechanických zábran.
Jak přemnožená krtonožka škodí na zahradě?
Škody na zahradách způsobené krtonožkami jsou podobné jako škody na polích, lukách, v parcích nebo v lesních školkách. Následující tabulka uvádí mechanismy, jakými krtonožka obecná může při přemnožení způsobit uvadání rostlin, úhyn rostlin a změny vlastností substrátu.
Při okusu kořenů a stonků rostlin dochází k mechanickému poškození zemědělských plodin na polích, květin a plodin v zahradách, trávníků v parcích a zahradách i mladých semenáčků v parcích a lesních školkách.
Hloubením podpovrchových i hlubokých tunelů a hnízd krtonožky nadzvedávají rostlinky ze substrátu, přičemž mechanicky poškozují vlásečnicový kořenový systém, zejména u mladých sazenic. Rostliny mohou být poškozeny také odhalením kořenů po propadu vyhloubených podpovrchových chodbiček.
Vytvořením sítě chodeb vzniká pod zemí soustava kanálů, kterými dešťová a závlahová voda rychleji odtéká z místa, na která dopadla. Krtonožky svými chodbami těsně pod povrchem přispívají k zvětšení odparné plochy a k rychlejšímu vysychání půdy. V porovnání s okusem a mechanickým poškozením rostlin jsou škody způsobené odvodem vody a výparem vody více závislé na konkrétní lokalitě. V některých lokalitách totiž změna distribuce vody v půdě může naopak přispět ke zlepšení infiltrace půdy vodou.
Čím je krtonožka pro člověka užitečná?
Krtonožka je člověku užitečná tím, že provzdušňuje půdu, zlepšuje prostupnost živin do půdy, zlepšuje půdní saturaci vodou, lze ji využít jako návnadu pro rybáře, lze ji použít jako ukázku životního cyklu ve vzdělávání dětí.
Užitečnost krtonožek poukazuje na to, že při sporadickém výskytu krtonožky ve volné přírodě nebo na zahradě, lze její činnost hodnotit jako kladnou. V případě příliš hojného výskytu na lokalitě, popřípadě při přemnožení, je krtonožka zařazována mezi škůdce.
Je možné krtonožku chovat doma jako domácího mazlíčka?
Ano, krtonožku je možné chovat v domácích podmínkách. Pro chov krtonožek je nutné naplnit větší pevnou nádobu zeminou, krtonožku vložit do nádoby a zaklopit víkem. Substrát v akváriu, teráriu, vědru nebo jiné nádobě, do které je krtonožka umístěna, je třeba udržovat neustále vlhký. Chovatel krtonožek krmí tento hmyz drobnými živočichy nebo zbytky rostlin.
Vzhledem k životnímu cyklu krtonožky, nenáročnosti životních podmínek a velikosti jde o vhodný hmyz pro školní a vzdělávací chovatelské projekty dětí.
Jí se krtonožka?
Ne, v Česku se krtonožky k vaření nepoužívají. V asijských státech jsou ale krtonožky součástí tamního jídelníčku – například ve Vietnamu nebo na Filipínách. V Thajsku jsou dokonce smažené krtonožky považovány za delikatesu. Na následující video zachycuje příklad kompletní přípravy krtonožky ke konzumaci v těchto oblastech – smažené na pánvi s chilli, citronovou trávou a česnekem.
Lze krtonožku obecnou použít jako rybářskou návnadu?
Ano, krtonožku obecnou používají rybáři v Česku k rybolovu sumců.
Po odchytu živé krtonožky je třeba zajistit její přechování do doby, kdy ji bude rybář potřebovat. Živá krtonožka jako návnada je vhodná pro lov dravých ryb žijících v českých řekách a rybnících. Chycenou krtonožku je třeba vložit do pevné a uzavíratelné nádoby, jejíž dno je vysypáno hlínou nebo pískem.
Je krtonožka chráněná?
Ne, krtonožka obecná v Čechách nepožívá žádné speciální ochrany. V ČR jde o hojný druh.
Nicméně stejně jako všichni živočichové si i krtonožka zasluhuje respektující zacházení. V případě nutnosti hubení tohoto druhu v místě, kde po přemnožení páchá škody na úrodě, je vhodné volit přirozené a humánní prostředky k jejich záhubě.
Jak chytit živou krtonožku?
Živou krtonožku lze chytit do pastí nebo do ruky.
Pasti na krtonožky lze koupit nebo vyrobit doma. Základem pasti je nádoba, která musí být dostatečně vysoká, aby pojmula až 7 cm dlouhou krtonožku. Past je třeba umístit na předem vytipované místo, kde krtonožka žije.
Chytit krtonožku do ruky lze v případě, že máte štěstí a na krtonožku narazíte například během práce na záhonu. Krtonožka je poměrně rychlá a jakmile má možnost, snaží se utéct a co nejrychleji se zahrabat zpět do země. Ačkoliv krtonožka vypadá velká a nebezpečná, pro člověka nepředstavuje žádné nebezpečí – není pro něj jedovatá a nemá dostatečný stisk v kusadlech, aby člověku ublížila. Může ale být nepříjemné, jak se snaží po povrchu pohybovat, protože na konci nohou má drápky a v předních nohách má nečekaně velkou sílu. Proto při odchytu krtonožky ji neberte do holých rukou, ale použijte rukavice.
Mýty o krtonožkách
Kolem krtonožky obecné panuje řada mýtů, které pramení z jejího vzhledu, velikosti, života i z důsledků jejího výskytu. Následující výčet uvádí 5 nejčastějších mýtů o krtonožkách, které kolují mezi lidmi.
- Krtonožka je jedovatá. To není pravda. Krtonožka není pro člověka jedovatá.
- Krtonožka kouše. To není pravda. Kousnutí krtonožkou je výjimečné. Krtonožka na člověka neútočí. Pokud ji vezmete do ruky, bude se ale snažit utíkat a hrabat, což můžete na kůži cítit jako drobné štípání.
- Krtonožka skáče. To není pravda. Ačkoliv patří mezi kobylky, zadní nohy krtonožek ztratily schopnost skákat a přizpůsobily se pro život pod zemí.
- Krtonožka žije v kompostu. To není pravda. Kompost neposkytuje vhodné prostředí pro život krtonožek.
- Krtonožka vytváří zvuk třením noh o sebe. To není pravda. Samci krtonožek vytváří zvuk třením křídel.
Je krtonožka noční tvor?
Ano, krtonožka je nočním tvorem. Přes den bývá zalezlá pod zemí, v podvečer začíná být aktivní. V brzkém večeru v období jara a brzkého léta vylézají samci krtonožek na povrch a lákají svým cvrkotem samičky k páření. V noci pak krtonožky loví potravu.
Umí krtonožka plavat?
Ano, krtonožka je překvapivě dobrý plavec. Jemné chloupky na jejím těle a vnitřní stavba těla ji umožňují vznášet se na hladině. Silnýma předníma i zadníma nohama dokáže přeplavat desítky metrů. Následující video ukazuje krtonožku, která přeplavala malý rybníček a po vylezení na břeh hledá místo, kde by se zanořila pod povrch.
Umí krtonožka létat?
Ano, samička krtonožky létá. V podvečer nebo v noci létá za samečky, kteří ji lákají cvrkotem k páření.
Je krtonožka samotář?
Ano, krtonožka žije sama. S krtonožkou jiného pohlaví se setkává pouze v rámci námluv a páření. Po vylíhnutí se malé larvy v prvních týdnech pohybují v jednom hnízdě, postupně se ale osamostatňují. V dospělosti jsou k sobě navzájem nesnášenlivé.
Co má krtonožka společného s krtkem?
Krtek a krtonožka sdílejí podobný životní styl. Ačkoliv je krtek savec a krtonožka hmyz, lze pozorovat některé podobnosti v jejich stavbě těla i způsobu života.
- Krtek i krtonožka mají pár končetin, který je plně přizpůsoben hrabání v zemi.
- Krtek i krtonožka žijí většinu svého života pod zemí.
- Krtek i krtonožka mají relativně malé oči vzhledem k objemu zbytku těla.
- Krtek i krtonožka se primárně živí dravě.
Český název „krtonožka“ vznikl spojením slov „krtek“ + „noha“. Je zřejmé, že podobnost předního pár noh krtonožky s horními končetinami krtka je významná.
K podobnosti s krtkem odkazují ale i názvy tohoto hmyzu v jiných jazycích.
Latinské Gryllotalpa vzniklo ze spojení gryllus (cvrček) a talpa (krtek). Spojení, slov krtek a cvrček vzniklo také označení krtonožky v angličtině „mole cricket„, španělštině „grillotalpa“ nebo němčině „Maulwurfsgrille„.
Někdy se krtonožce říká „krtonůžka“ nebo „medvídek„. V češtině jde o nepřesné názvy pro krtonožky. Krtonůžka vzniklo zkomolením původního slova. Medvídek pochází z označení krtonožky ve slovenštině, kde se užívá název „medvedík„. Toto označení odkazuje na sametový vzhled krtonožky.
Je krtonožka obecná ve Ferdu Mravencovi?
Ano, jedna z postav příběhů Ferdy Mravence od Ondřeje Sekory je krtonožka. Sekora ji zobrazil jako koktající paní Krtonožku, která má podzemní krámek s žížalím masem.
Je krtonožka štír?
Ne, krtonožka nepatří do řádu štírů, což je třída pavoukovců a kmen členovců. S označením krtonožky jako „štír“ se ale můžeme setkat v křížovkách. Pojmenování štír pro krtonožku je archaické a pochází ze staré češtiny, ve které tímto slovem (případně variantami ščór, ščúr a ščur) lidé označovali různé živočichy, pro které neznali název.