Indicie, že se krtonožka zabydlela na zahradě, zahrnují přímé pozorování jejich výskytu, pozorování děr, chodeb a hnízd, zjištění hnízd v zemi s vajíčky, zaslechnutí cvrčení, nalezení svleček. Hledat krtonožku na zahradě lze v místech, která jsou příznivá pro její život a rozmnožování. Krtonožka obecná se v České republice vyskytuje zejména v oblastech teplejších nížin, tzn. na jižní a východní Moravě, v polabských nížinách a v jihočeských pánvích. Lokalita vhodná pro krtonožky musí být teplá, vlhká až zamokřená, s jílovitou nebo písčitou půdou. Na zahradě ji můžete najít ve skleníku, v pařeništi, v záhoně, v trávníku, v bramborách. 

Znaky přítomnosti krtonožky na zahradě

Přítomnost krtonožky na zahradě poznáte podle znaků, které jsou vyjmenovány níže.

• Zahlédli jste dospělou krtonožku nebo její larvu na povrchu nebo po odkrytí zeminy lopatou nebo rýčem. Často se zahrádkáři při prvním setkání s krtonožkou vylekají, protože je překvapí velikost tohoto hmyzu, jeho vzhled i rychlost, s jakou se pohybují.
• Všimli jste si děr na povrchu záhonu nebo trávníku, které mají cca 1 cm v průměru. Jde o vstupní otvory do sítě podzemních chodeb, které si krtonožka tvoří během celého života.
• Zaregistrovali jste chodbičky na povrchu substrátu. Krtonožka vytváří těsně pod povrchem síť chodeb, kudy se pohybuje. Stlačením substrátu při budování chodeb se zemina nad těmito chodbami vyboulí nad povrch.
• Odkryli jste hnízdo se žlutohnědými oválnými vajíčky při práci se zeminou. Samička krtonožky obecné si hloubí hnízdo v 10-15 cm pod povrchem. Do hnízda klade 100-350 vajíček, ze kterých se během 7-14 dnů líhnou malé larvy. 
• Zaslechli jste samečka krtonožky, jak cvrčením volá samičku. Zvuk krtonožky je typický – připomíná cvrčka nebo cikádu, je ale monotónnější, vytrvalejší a tišší. Samečci krtonožek se začínají ozývat v podvečer na jaře, když se teplota vzduchu ustálí natolik, aby bylo možné pářit se a klást vajíčka. Krtonožka potřebuje udržek v hnízdě teplotu vyšší než 15 °C.
• Našli jste na zahradě svlečky krtonožek. Nedokonalá proměna krtonožek znamená, že krtonožky rostou a vyvíjejí se z vajíček přes larvu do dospělce skokově. Jakmile dosáhnou konce vývojové etapy, svléknou kutikulu, do které se již nevejdou. Svlékají se 6-8x.
• Zjistili jste škody na porostu nebo úrodě. Lokální úhyn rostlin nebo jejich vadnutí může signalizovat přítomnost krtonožky. Lokalizované škody způsobené žírem larev nebo stavbou hnízda lze pozorovat v oblasti kolem 50 cm od hnízda. Důvodem úhynu nebo vadnutí rostlin ale mohou být i jiní škůdci nebo nemoci. Přítomnost krtonožek je třeba potvrdit výskytem některého z vyjmenovaných znaků výše.

Na kterých zahradách se krtonožce daří?

Krtonožka obecná potřebuje k životu teplé a vlhké prostředí. Zahrady v oblastech teplých nížin v okolí řek a rybníků představují ideální podmínky pro její život. V ČR se proto výskyt krtonožek soustřeďuje do ovlastí jižní a východní Moravy, do oblastí Polabí a do oblasti jižní Čech. Horské oblasti a většinu západních Čech krtonožka neobývá.

Zahrada, na které se bude krtonožce dařit, by měla mít tyto vlastosti:

• Zahrada by měla být vlhká až zamořená.
• Zahrada by měla mít vysokou hladinu spodní vody.
• Zahrada by měla mít těžkou půdu – jílovitou nebo písčitou.
• Zahrada by měla mít půdní profil prostupný do nejméně 2 metrů.

Kde v zahradě žije krtonožka obecná?

Ideální podmínky z hlediska konkrétního životního prostoru představují pro krtonožku místa v zahradách, která disponují vlhkou a těžkou půdou. Vyhovují jí jílovité i pískovité substráty. Nevyhovují jí substráty kamenité a půdy lehké. Dává přednost zamokřeným půdám a oblastem s vysokou spodní vodou před oblastmi s rychle vysýchavou půdou a spodní vodou v hloubce více než 2 metry.

Krtonožka také prosperuje tam, kde se v zahradě nepoužívá chemická ochrana proti škůdcům (pesticidy) a kde se nepoužívá hluboké rytí nebo hluboká orba.

Krtonožka vyhledává místa, která zaručí, že v zimě neklesne teplota pod 0 °C a na jaře bude teplota větší než 15 °C. Vyhřátou půdu na tuto teplotu krtonožka potřebuje pro zahájení páření a kladení vajíček, protože tato teplota v hnízdě je potřebná pro správný vývoj vajíček.

Krtonožka v záhoně

Krtonožku obecnou lze najít ve výše popsaných lokalitách na záhonech jakékoliv zeleniny. V porovnání mezi zvýšeným záhonem a záhonem standardním je vyvýšený záhon pro krtonožku příjemnější, protože substrát není tolik udusaný a zároveň teplota potřebná pro páření a kladení vajíček je ve zvýšeném záhonu dosahována dřívěji na jaře.

Pokud je zvýšený zákon zkonstruován za použití jemné sítě nebo netkané textilie na dně záhonu, pak se krtonožka do záhonu nedostane.

Podmínkou, aby se krtonožce v záhoně dařilo, je dostatek vlhka. Není záhon zavlažován, pravidelně zaléván nebo nemá-li vysokou hladinu spodní vody, substrát na povrchu záhona při nedostatku deště příliš vysychá. Suché prostředí je pro krtonožku nevhodné.

V záhonech většinou lze krtonožku odhalit díky otvorům do země, kam ústí její chodby. Viditelné bývají také podpovrchové chodbičky. V období roku, kdy je záhon již osetý nebo osázený, jsou zřejmé lokální úhyny nebo vadnutí rostlin.

Krtonožka ve skleníku

Skleník je pro krtonožku ideálním místem k žití. Krtonožka ve skleníku má teplo i vlhko, dostatek potravy a málo predátorů.

Pokud je substrát ve skleníku pravidelně zpracováván hlubokým rytím, je život pro krtonožku ve skleníku nevhodný, protože rytím se naruší chodby a hnízda. V případě, že dojde k rozpadu hnízda a vynesení vajíček rytím na povrch, vyschnou.

Vzhledem k tomu, že krtonožka je schopna vyhloubit tunely do 2metrové hloubky, je schopná podlézt konstrukci skleníku i základové patky.

Krtonožka v pařeništi

Krtonožka má v pařeništi vhodné prostředí pro jarní námluvy a časné kladení vajíček. Pařeniště jí zajišťuje, že se půda brzy na jaře ohřeje na potřebných 15 °C. Zároveň je v pařeništi vlhko. 

Odklápěním konstrukce pařeniště v teplých dnech se mohou do životního prostoru krtonožek v pařeništi dostat predátoři.

Krtonožka v trávníku

Krtonožka v trávníku nemá příliš vhodné podmínky pro život, ale pokud nemá lepší prostředí v okolí, zvládne žít i tam. Pokud lokalita plní základní požadavky na život krtonožek (tzn. teplo, vlhko, typ půdy), zvládne krtonožka v trávníku přežít.

Kořeny trávy v trávnících jsou pro krtonožku rušivým vlivem při stavbě hnízda a chodbiček, kořínky trav tedy vytrvale vykusuje. Taková činnost krtonožek se projeví odumírajícím porostem trávníku v daném místě.

Krtonožka v kompostu

Krtonožka v čerstvém kompostu nemá příliš vhodné prostředí pro život. Tvrzení, že krtonožku lze na kompostu nalézt, je částečně mýtus. Aktivně dosypávyný čerstvý kompost je totiž pro krtonožku až příliš teplý, zemina není dostatečně stabilní a obsah kompostu je často promícháván rytím, které mechanicky poškozuje hnízda i zimoviště krtonožek.

V uleželém zralém kompostu, který se strukturou podobá konečnému substrátu, se krtonožky vyskytovat mohou.

Jak vyhnat krtonožku ze zahrady, když škodí?

Škody na zahradě od krtonožek zahrnují ožírání kořínků rostlin (larvy se jimi živí, dospělé samičky je okusují při stavbe hnízda), žírem stonků mladých rostlin, mechanickým rozrušováním kořenového systémů mladých sazeniček.

Pro vyhnání krtonožky ze zahrady, když škodí, je třeba zacházet s ní jako s každým jiným škůdcem na zahradě: zasadit se o prevenci, aby se škůdci na zahradě nedařilo dobře, a likvidovat škůdce při přemnožení. V případě krtonožek lze pro boj se škůdcem využít možnosti popsané v následujícím přehledu (každou samostatně nebo jejich libovolnou kombinací).

• Ruční sběr a mechanická likvidace. Vyrýváním krtonožek v místě výskytu a jejich ruční odchyt je vhodný pro situace, kdy si všimnete některého ze znaků jejich přítomnosti popsaných v počátku tohoto článku. Ruční sběr a následná mechanická likvidace (přestříhnutí nůžkami, zašlápnutí, skrmení domácím zvířatům, dar rybářům aj.) je rychlé a účinné pro jednotlivé exempláře.
• Sběr do pastí a mechanická likvidace. V případě podezření na lokální přemnožení krtonožky je vhodnější než ruční sběr využít pro pochytání krtonožek nastražením pastí. Nejjednodušším způsobem je umístění hluboké nádoby do záhonu, skleníku, pařeniště, trávníku tak, aby okraj nádoby byl nivelizován s povrchem.
• Odpuzovače krtonožek. Preventivním i ochranným prvkem boje proti krtonožkách jako škůdcům je aplikace odpuzovače ze skočce. Tato metoda je založena na přírodní bázi – krtonožka skočec nemá ráda, místům, kde byl odpuzovač aplikován, se bude snažit vyhýbat.
• Podpora přirozených nepřátel. Dlouhodobější a stabilnější preventivní ochranou před přemnožením krtonožky je podpora jejích přirozených nepřátel v místě, kde se zahrada nachází. Vytvořením příznivého prostředí pro život krtků, ježků, slepýšů a hmyzožravých ptáků lze zajistit rovnovážný ekosystém, ve kterém počty krtonožek budou přirozeně regulovány.
• Parazitické organismy. Regulace počtu krtonožek pomocí parazitických organismů vychází z podobného principu jako předchozí bod. Parazitické organismy jakožto přirození nepřátelé regulují stav škůdců. V ČR je k zakoupení parazitická hlístice.
• Pesticity. V případě potřeby rychlého účinku je možné použít cílené pesticidy na krtonožky. Je třeba vzít v úvahu nejen rychlost působení, ale i rozsah – jedy na krtonožky mohou narušit přirozenou rovnováhu na zahradě a v jejím nejbližším okolí.

Jak poznat krtonožku?

Krtonožka je hmyz z rovnokřídlých. Typickým znakem pro odlišení krtonožky od jiného hmyzu v české přírodě je první pár hrabavých nohou, až 6cm délka těla a cvrkavý zvuk samečků v podvečer.

Jak poznat larvu krtonožky?

Larva krtonožky je podobná dospělci, liší se velikostí, absencí křídel a pohlavní nedozrálostí. Typickým znakem larvy krtonožky je první pár nohou přizpůsobený k hrabání.

Jak poznat svlečku krtonožky?

Svlečka krtonožky je kutikula, kterou krtonožka svléká v rámci růstového a vývojového skoku. Během larválního stádia se svléká 6-8krát. Svlečka si uchovává podobu krtonožky, poznat ji lze podle předního páru noh.

Jak odlišit vajíčka krtonožky od jiných živočichů na zahradě?

Vajíčka krtonožky jsou velká 1×2 mm, žlutohnědá, oválná. Vzhledem k umístění v podzemních norách je lze zaměnit za snůšku vajíček slimáků nebo ještěrek. Následující obrázek ukazuje rozdíly ve vajíčkách těchto druhů.